V poslední době často čtu na blozích různých výživových poradců o tom, že počítání kalorií je zbytečnou záležitostí. Že je matoucí, že počet kalorií přesně neodpovídá etiketám potravin, že záleží na individuálním metabolismu, efektivitě trávení, že je to zbytečný stres atp. To jsou všechno relevantní argumenty, ale tyto odchylky tvoří jen malou část celkového výsledku. A kvalitní zápis jídelníčku má navíc mnohé výhody i pro klienta samotného.

Své klienty nenutím počítat kalorie, ale bez dostatečného zápisu jídelníčku získáváme nekvalitní vstup pro další práci

Počítání kalorií

Je populární tvrdit, že se stačí zaměřit jen na skutečné potraviny, vyřadit z jídelníčku jen ty „škodlivé potraviny“, které tam vytvářejí největší paseku, a naopak nahradit je kvalitními potravinami. S tím souhlasím a je to základ mé práce s klienty. Ale než se na to vrhneme, je velmi důležité poznat detail, tzn. kolik přesně a čeho sníte, kdy v průběhu dne, jak často atp.

Pamatuji si, že když jsem já poprvé vyhledala pomoc výživového poradce, tak jsem nedokázala určit množství žádného z jídel, které jsem pravidelně jedla. Nedokázala jsem si vybavit dokonce ani to, co jsem jedla dva dny dozadu. Dotaz typu „Jak často v týdnu jíte celozrnné potraviny“ pro mě byl zabiják :-). Dalším problémem bylo, že jsem se styděla to říct nahlas, takže své nejčastější zhřešeníčka jsem si nechávala pro sebe. Šikovný výživový poradce si dokáže poradit i s touto situací, ale velmi pak záleží na cíli spolupráce, čeho chcete dosáhnout. Já v té době nepotřebovala hubnout, chtěla jsem jednoduše ozdravit jídelníček a cítit se líp, připravit se na těhotenství a udělat maximum pro zdraví dítěte. A v takové situaci opravdu stačí pohrát si s pravidly racionální výživy (pestrost, pravidelnost, kvalita, pitný režim atp.).

Jenomže když za Vámi přijde klient/ka s velmi specifickým cílem, ať je to hubnutí, nebo zlepšení sportovního výkonu, potřebuji co nejpečlivěji zhodnotit aktuální stav a dle něj stanovit doporučení, pokud to má být opravdu individuálně zaměřeno, a ne vytaženo ze šuplíku. 

Data jsou data, ty moc neklamou, pokud jsou ovšem kvalitní (další háček)

Ve své předešlé práci jsem analyzovala bankovní procesy a na základě analýzy jsem navrhovala řešení k jejich zlepšení (nejčastěji urychlování a snižování chybovosti). K tomu účelu jsem potřebovala co nejvíc relevantních dat o procesu. Byla to ta nejdůležitější část celé práce, a pokud byla datová analytika opravdu kvalitní, získali jsem vstupy, které pokaždé překvapily. Vždy jsem od manažerů slyšela, že proces funguje tak a tak, že data, které plive nějaký software, mají dobrou vypovídací schopnost a tím pádem nemá smysl nic dalšího měřit a zabíjet tím čas, prudit lidi… Když jsme nakonec i přesto udělali ten náročný kus práce a data posbírali ručně, tzn. zápisy, pozorování a měření v terénu, dotazování pracovníků a klientů atp., zjistili jsme často úplně odlišnou realitu, než nám bylo řečeno na začátku s téměř 100% jistotou

Ve výživě je to stejné. Myslíme si, že víme, jak jíme. Bohužel, možná jen pár světlých výjimek má opravdu dobrou znalost o tom, kolik toho sní, a co přesně, jak často. Ale spíš se divíme, když to opravdu „dáme na papír“. Najednou to „pestré stravování“ znamená pár surovin dokola každý den po celý rok, to ohromné množství zeleniny, které sníme rovná se max 100-200 g (lepší případy) za den, ta pravidelnost ve stravování rovná se jídlo v intervalech +/- 2 hodiny, a to občasné mlsání rovná se celá čokoláda a sladká buchta denně ke kafí.

Takže pokud nám opravdu jde o to něco měnit, je nutné udělat na začátku náročný kus práce, který spočívá v tom: 

  • Nelhat si a přiznat, jak je to doopravdy, i když je to často velmi náročné a bolavé. Je mnohdy jednodušší toto napsat na papír, než to někomu říct osobně.
  • Zapsat si pravdivě každé jídlo, každé sousto během dne i s časem. Pokud k tomu přidáme i přesné množství, máme vyhráno :-).
  • Pokud nezvládnete náročný zápis jídelníčku na začátku spolupráce, zřejmě nemáte dostatečnou motivaci věci měnit, protože měnit výživu znamená tvrdá práce. To za vás výživový poradce, ani nikdo jiný neudělá. Musíte Vy.
I tato krásná celozrnná dýňová buchta s řeckým jogurtem může vypadat, že se po ní nepřibírá, ale pokud jí sníme celý plech, tak nemůže nik tvrdit, že stačí opravdu jen jíst skutečné jídlo a hubne se samo :-).

Shrnutí - jakou výhodu má pro vás svědomitý zápis jídelníčku

  • Zjistíte realitu – jak na tom jste doopravdy. Z kvalitního zápisu je pak hned jasné, co se dá měnit teď hned a vy můžete začít na cestě za svým lepším já.
  • Získáte povědomí o pestrosti ve svém stravování, už jen když píšete, tak vidíte, zda máte např. dostatek zeleniny a ovoce v jídelníčku. Vykašlete se na „já si myslím“ a pojďte zkusit „já vím“.
  • Můžete pak hledat souvislosti ve svém stravování a pocity nedobrého trávení, nebo špatného spánku, únavy během dne atp.
  • Hned uvidíte, kdy během dne jíte nejvíc, např. večer po příchodu z práce. 
  • Budete se lépe orientovat v množství jídla, tzn. kolik toho orientačně můžete sníst a kdy je toho již moc.
  • Když něco měříte (i zápis je měření), automaticky vám tam směřuje pozornost. S plnou pozorností se ke svému cíli dostanete mnohem rychleji :-).

Kolik krát jsem se snažila být na své klienty „hodná“ a zbytečně je nestresovat s psaním jídelníčku, nic moc z takové spolupráce nevzešlo, výsledky jen mírné. Když jsem se kousla, a i přes úvodní neochotu trvala na tom, že budu vyžadovat kontrolní zápisy, ideálně v aplikaci k tomu určené, i s konkrétním množstvím, pomohlo to jak klientům se v tom zorientovat, i mě vidět mnohem víc souvislostí a skutečností, s kterými jsem pak mohla pracovat dál a dávat svým klientům doporučení, které byly podloženy realitou a ne mou, nebo jejich domněnkou. Samozřejmě je jiná situace u lidí, kterých zápis jídla vyloženě stresuje a znamenalo by to blocker pro další spolupráci. Tady je ale velký Pokud si to chcete vyzkoušet a chcete zjistit, jak na tom jste, pojďme se domluvit na analýze vašeho stravování, na základě které vám dám kvalitní tipy, kam se posouvat :-).