Samo o sobě to zní zvláštně – šetřit čas pomalým vařením? Uznávám, zní to divně, obzvlášť v dnešní uspěchané době plné řešení „snadno a rychle“ :-). Ale i pomalé vaření dokáže fungovat úplně jinak, než by tomu odpovídali naše běžné očekávání – řeč je totiž o pomalém hrnci a jeho využití, pomocníkovi, se kterým vaření skutečně JE velmi jednoduché a šetří čas. Jediným předpokladem je ale nutnost trochu v kuchyni plánovat, a to je podle mě ta největší výzva pro mnohé z nás. Dobrou správou je, že se s tím dá něco dělat a je to dovednost jako každá jiná, která se jednoduše dá naučit a zavést do běžného chodu kuchyně.

Pomalý hrnec v kuchyni využívám celkem často, ale hlavně však v chladném období, kdy je příjemné a vlastně i ideální nechat se zahřát teplým a hutnějším jídlem. V tomto příspěvku se proto zaměřím na jeho benefity a na ty nejčastější situace, kdy ho využívám. Někdo se možná v těchto situacích najde a inspiruje ho to k jeho použití, jiní možná zjistí, že jim to nezapadá do jejich životního stylu či systému v kuchyni. Vše je možné a v pořádku. Nechci, aby tento příspěvek vyzněl tak, že se snažím vnutit tento způsob přípravy jídla do každé kuchyně, o tom to není :-).

Co jsou tedy hlavní benefity, které si cením při použití pomalého hrnce nejvíce?

1. Úspora času

I když využití pomalého hrnce evokuje potřebu celý den stát za plotnou, opak je pravdou. Pokud bych měla vypíchnout jediný důvod, proč pomalý hrnec používám, vybrala bych právě úsporu času, danou absencí nutnosti jídlo kontrolovat, míchat, či jinak s ním v průběhu vaření pracovat. To vše s ním naopak odpadá a získáváte tak volný čas na jakoukoli jinou aktivitu. Nutno ale poznamenat, že to vůbec nejde na úkor kvality jídla, ba naopak, ale o tom trochu níže.

Pro mě je asi největším benefitem to, že nemusím být ani fyzicky na blízku, či jinak ve střehu – mohu totiž bezpečně na pár hodin, či celý den opustit domácnost. Je to doslova a do písmena aplikace principů LEAN v kuchyni – to je vlastně to, co mě v mém životě živí kromě výživy, a tak jistá deformace se přenáší i sem :-).

Jak se dá v kuchyni ušetřit čas s pomalým vařením

3. Stravitelnost

Další velkou výhodou takto připravených jídel je vyšší stravitelnost a vyšší využitelnost živin. Pomalý hrnec funguje na nízkých teplotách, většinou na zhruba 90° C, takže jde o velmi šetrný proces varu k živinám, které z jídla potřebujeme dostat do těla co možná nejefektivněji. Ono totiž to, že má jídlo nějaké tabulkové hodnoty živin ještě vůbec neznamená, že je naše tělo v takovém množství využije. A tomu dokáže použita technologie výrazně dopomoci.

Ajurvéda rozlišuje externí trávení od toho vnitřního, probíhajícího v těle. Externím trávením se zde rozumí proces přirozeného zrání a pak úprava varem za pomoci ohně, který jídlo transformuje do stravitelné podoby. Aby tedy naše tělo dokázalo co nejefektivněji strávit obsažené živiny v jídle, je nutné věnovat velkou pozornost použitým surovinám a rovněž použité technologii při vaření – čím déle a zároveň šetrnější se jídlo vaří, o to méně energie potřebuje pak tělo vynaložit na vlastní trávení v trávicím traktu. Zároveň jsou živiny ve formě, kterou naše tělo dokáže efektivněji vstřebat.

4. Chuť

No a dostáváme se ke kulinářskému zážitku :-). Chuťový rozdíl rychlené vývaru a poctivého přes noc taženého vývaru pozná asi každý. Ale jsou i jídla, která mě velmi mile překvapily a které bych už jinak ani nepřipravovala, např. guláš a většina dušených masitých jídel, dále indické curry, nebo takový králík. V pomalém hrnci uvaříte všechny možné druhy masa, které si zachovají svou šťavnatost a podle nutnosti případně malinko dopečete v troubě (například kuře). Tím že se jídlo vaří v hrnci velmi pomalu a při nízké teplotě, zvýrazňují se tak jeho přirozené chutě, krásně se navzájem propojují a není tak nutné nějak výrazně dochucovat. Čerstvé bylinky tak vyniknou v jídle mnohem více, než když se jídlo vaří jen chvilku. Jiný rozměr takto dostanou i omáčky, například taková svíčková nebo Boloňská!

Mohla bych pokračovat ve výčtu dalších výhod, jako ekonomická úspora, bezpečnost atd., ale snažila jsem se vybrat jen to, co mě osobně oslovilo nejvíce. Ty ostatní výhody určitě objevíte při popisu konkrétních typů hrnců na internetu :-).

Nejběžnější situace, kdy ho využívám

Zde je ještě asi důležité dodat, že se s jeho použitím snažím zavést výživné a čerstvé jídlo (tzn. ne chlazené a znovu ohřívané) i do hektičtějších momentů, kdykoli je to jen možné. Nemusím tak sahat po nějaké rychlé fast food alternativě (sem řadím i například menu většiny našich restaurací), nemusím se stresovat rychlou přípravou ve spěchu (a něco v rychlosti nedovařit, či připálit, zda být díky tomu nervózní na okolí). Čerstvost je prostě top. Kdykoliv mám k dispozici čerstvé, výživné jídlo, tak je to pro mě výhra a vlastně i jakýsi cíl, ke kterému se snažím směřovat dlouhodobě. A to je pro mě smyslem jeho použití – snažit se o optimum i v náročnějších situacích.

1. Pohodová snídaně bez shonu

Ráda si rána trochu zpříjemním a usnadním přípravou snídaně v pomalém hrnci. Nejčastěji pokud vím, že mám nějaký dřívější odchod z domova než obvykle (ranní prohlídka u pediatričky, brzký odjezd na výlet, po skončení rodičovské to může být brzký odchod do školky a práce :).

Takto nám připravuji např. obilné kaše na noc – než se vyberu do postele, připravím si suroviny, přidám je do hrnce a nechám přes noc vařit na nejmenším stupni (některé hrnce mají i funkci časovače a poté automatický přechod na ohřev, aby jídlo zůstalo teplé). Ráno nás takto čeká již připravena obilná kaše, kterou stačí dochutit, ozdobit a je to. Skvělý a pohodový start do dne s kvalitní snídani.

2. Výlety do přírody v chladném období

Dlouhé výlety někde v přírodě, či výjezd do skal, kde neplánujeme hledat cestou restauraci, či jiné občerstvení. Zároveň si s sebou chceme vzít teplé jídlo, jehož příprava nám zabere minimum času před odjezdem. Jídlo takto zvyknu připravovat na noc, aby ráno bylo teplé a už se jen jednoduše přesunulo do termosky a mohli jsme vyrazit. Nejčastěji takto připravuji nějakou hustší zeleninovou polévku, ke které ráno už jen dovařím vajíčko, či luštěninové těstoviny, posypu semínky a vezmu k tomu pečivo. Podobně si dokážu představit přípravu jídla do práce, či na celodenní cestování autem, či jiné.

3. Návrat domů k již hotovému teplému a čerstvému jídlu

V pomalém hrnci se dá připravit oběd, či večeře a pokud vím, jak bude vypadat můj den, dokážu si takto naplánovat „vaření“ na příchod domů. Typicky pokud odjíždíme za nějakou aktivitou dopoledne a chystáme se vrátit domů v čase oběda. Nebo pokud vím, že se vrátíme nějak kolem času večeře. Je velmi příjemné, pokud se nemusím hnát z hřiště, či super procházky, nebo kávy s kamarádkou, abych doma ještě narychlo vymýšlela a tvořila nějaké jídlo. Namísto toho mě už doma čeká hotové, teplé, velmi chutné a výživné jídlo, které není třeba ani ohřívat.

Dále uvádím ještě situace, při kterých je velmi vhodné jej využít spíše ze zdravotního či výživového hlediska, spíš než z pohledu úspory času:

4. Příprava jídla pro malé děti

Děti potřebují velmi lehce stravitelná jídla (hlavně pokud jde o první příkrmy) a tomu by měl odpovídat jak výběr surovin, tak i použitá technologie. Dětem (a nejen těm nejmenším) se touto cestou dá připravovat velmi lehké a chutné jídlo – ať už snídaně, obědy, večeře, nebo svačinové polévky. Velkou výhodou je i chuťový aspekt – pomalým varem při nízké teplotě se zvýrazňuje přirozená chuť potravin, proto můžou být i příkrmy velmi chutné a nemusíte tak vařit pro sebe a pro dítě zvlášť.

5. Nemoc, rekonvalescence, či jiné specifické zdravotní stavy

V těchto obdobích potřebujeme výživná jídla ve velmi dobře stravitelné podobě, aby mělo tělo dostatek energie a živin na regeneraci. Ideální jsou zde vývary, nebo husté polévky, případně velmi lehce stravitelné obilninové kaše připravené dlouhým varem při nízké teplotě. Jídla jsou dietní – jídlo se nemá jak připálit a je tak možné zcela vynechat tuk. Tím, že jídla vařené v pomalém hrnci mají i bez koření zvýrazněnou přirozenou chuť, budou tato jídla zajímavou alternativou pro podrážděný žaludek, či různé vážnější zánětlivá onemocnění trávicího traktu, při kterých není vhodné používat koření. Nakonec takové jídla budou chutnat i těm nejstarším, kteří by mohli mít problém s kousáním a žvýkáním – dokonce i tužší druhy masa se v pomalém hrnci uvaří krásně do měkka.

Co všechno se dá takto připravit?

Snad všechno … Tedy až na jídla, které vyžadují ze své podstaty specifickou technologii. Takový steak v pomalém hrnci nepřipravíte :-). Já nejčastěji takto vařím vývary, polévky, obilninové kaše, curry, občas moučníky a občas masité pokrmy.

Pokud by vás zajímaly konkrétní recepty, napište mi. Časem je budu přidávat.

Dobrou chuť! 
Lyd

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *